Co je inflace?

Inflace neboli všeobecný růst cenové hladiny v čase oslabuje reálnou hodnotu (tj. kupní sílu) dané měny vůči zboží a službám, které spotřebitel kupuje. V praxi to znamená, že za 100 Kč si letos koupíme méně zboží či služeb než vloni. Vlivem inflace jsou tak především znehodnocovány úspory, investoři proto hledají vhodné způsoby, jak je před inflací ochránit.

Proti-inflační dluhopisy jako ochrana před znehodnocením úspor

Ochranu před inflací poskytují například proti-inflační státní dluhopisy, jejichž výnos je určen pohyblivou úrokovou sazbou, která je navázána na index spotřebitelských cen uveřejňovaný Českým statistickým úřadem (dále „ČSÚ“). Výnos proti-inflačních státních dluhopisů tak přesně kopíruje vývoj spotřebitelských cen.

Vyjadřování míry inflace

Měření inflace v České republice provádí ČSÚ, který každý měsíc uveřejňuje indexy spotřebitelských cen (označované jako CPI = Consumer Price Index). Indexy spotřebitelských cen nejsou vyjadřovány v procentech a měří úroveň cen vybraného spotřebního koše, kam je zařazeno potravinářské a nepotravinářské zboží a služby. Míra inflace je získána vypočtením procentní změny příslušných indexů.

Míru inflace je možné pomocí indexů spotřebitelských cen vyjádřit různými způsoby, a to v závislosti na období, za které je míra inflace uváděna, a základu, k němuž se vymezené období porovnává.

Mezi publikované míry inflace patří průměrná roční míra inflace, která je vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen a vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 měsíců příslušného roku proti průměru 12 měsíců roku předcházejícího (pro rok 2025: 2,5 %).

Oproti tomu míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku. Např. zveřejněná meziroční míra inflace za měsíc duben 2026 ve výši 2,5 % představuje změnu cenové hladiny oproti dubnu 2025. Jinými slovy v dubnu 2026 vzrostly ceny zboží a služeb, které spotřebovává průměrná česká domácnost, o 2,5 % ve srovnání s dubnem 2025.

Stanovení výnosu proti-inflačních státních dluhopisů

Pro stanovení výnosu proti-inflačních státních dluhopisů vydávaných od roku 2026 se používá míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku, díky tomu takto stanovený výnos zcela přesně odpovídá růstu cenové hladiny v tomto konkrétním, 12 měsíců trvajícím, období. 

Výnosy proti-inflačních dluhopisů jsou navíc 1x ročně reinvestovány do stejné emise dluhopisů. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci Ministerstva financí jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě odpovídající inflaci za příslušné výnosové období. Počet kusů státních dluhopisů na majetkovém účtu se tak na konci každého výnosového období zvyšuje právě o výši inflace. Tím dochází k úročení nejen původní jmenovité hodnoty státních dluhopisů, ale také k dalšímu úročení průběžně připisovaných výnosů v podobě dalších dluhopisů v následujících obdobích.

Výnos převyšující 5% míru inflace v prvních čtyřech výnosových obdobích nebude reinvestován, ale započte se do výnosu pro poslední výnosové období, k jeho vyplacení tedy dojde až při splatnosti dluhopisu jakožto prémie za držení dluhopisu do splatnosti. Celkový výnos v posledním období se tak rovná součtu výnosu za poslední výnosové období, prémie za držení dluhopisu do splatnosti a reálného zhodnocení ve výši 2,50 % p. a.

Držitelé dluhopisů mají možnost předčasného splacení jedenkrát ročně k předem stanovenému datu. Podáním žádosti o předčasné splacení proti-inflačního státního dluhopisu však vlastník přichází o prémii za držení dluhopisu do splatnosti stanovenou příslušnými emisními podmínkami.